Začátkem srpna byla dokončena montáž obou Cessen 195. Jsou připraveny k záletu a uvedení do pravidelného provozu.

V pondělí 19.7. přiletěla do ČR "zrzka", Beech C45H. Poslední část přeletu z Berlína do Vodochod absolvovala ve skupině za doprovodu Bonanzy V35. Pohled zezadu na C45 připomíná B25, za letu je ještě krásnější než na zemi, i když na přistání je to spíš Bitch než Beech.

Přes oceán se včera vydal zatím největší námi dovážený historický letoun, mašina s přezdívkou "Zrzka" v barvě leštěného duralu. Dnes je v plánu odlet z Goose Bay... Typněte si, o jaké letadlo se jedná. Přezdívka určitě neznamená stav koroze :-))

Při společném odletu z Aviatické pouti z Pardubic jsme nafotili několik nepřipravených (o to lepších) letových fotek D-EOCS a D-EELE, obě v barvách hodinek Hanhart.

Aby těch novinek koncem května nebylo málo, minulou sobotu byla dokončena montáž a zálet ikony bushplanů - Dehavilland DHC2 Beaver v excelentím stavu. Na první fotografii je Beaver ještě ve svém původním doupěti, na další již doma, v Čechách.

Minulý týden byl více než plný událostí. Došlo konečně k záletu Stearmanu N351AH. Zálet provedl Mirek Sázavský. Ve stejnou dobu také přiletěl z Německa druhý Stearman N67344. Předpokládáme, že jednoho ze Stearmanů uvidíme, pravděpodobně N351AH, na Aviatické pouti v Pardubicích.

Od minulého týdne začal naše nebe brázdit další Bucker 131. Tentokrát se jedná španělskou CASA 131 s registrací D-EELE, tedy jak jinak, než "Elenka". Místo původního motoru Tigre je instalován Christen Eagle kit, Lycoming s výkonem 160HP. Někteří sice budou kritizovat neoriginálnost pohonné jednotky, ale věřte mi, po svezení jsou všechny pochybnosti pryč - výkony jsou přímo fenomenální! Jsme rádi, že i dovoz tohoto letoun máme na svědomí my. Elenka je natolik půvabná, že nový majitel s ní tráví každý den několik hodin ve vzduchu, což nelibě nese jeho žena. Vždyť to znáte...

Zálet T6 byl dne 16.3 dokončen. Trochu hluku v Příbrami a první reakce na plnotučný zvuk šestisetkoňového P&W jsou tu...

V rámci práce na demontáži AT6 jsem měl minulý týden možnost následujícího svezení a konečně jsem taky realizoval jeden z mých snů, zkušenost s V tail Bonanzou. Tahle byla model D35, registrace N2196D. Let na trati Rockford Intl - Crystal Minneapolis, cca 480km. Bonanza nezklamala. Ovladatelnost a reakce na řízení stejně úžasně jemná a precizní jako Bucker 131, při průletu poryvem (a že jich bylo) nestabilita kolem svislé osy (ještě výraznější než L 40, kmity netlumené nebo jen mírně), navíc sekundárně budící i kmity podle podélné osy. Tento model byl vybaven slabším 225HP motorem a elektricky stavitelnou vrtulí (2 mody, jeden jako v L40, druhý constant speed mode), cesťák 125kts IAS, kromě nestability (modely 33 s konvenčními OP jí prý netrpí) jednoznačně letadlo snů s obratností akrobata a precizními reakcemi na řízení, velmi vyvážené síly v řízení, minimální síly a přesto nádherně čitelné... Zpět stejnou trať s T28C Trojan N653DB. To byla trochu jiná písnička. Motor 1.425 HP, dvě sedadla, cestovní "economy criuse" 200kts (plnění 29). Stejně jako T6 se dle úkonů nahazuje s otevřenou kabinou. V 2500ft dojem rychlosti opravdu intenzívní, hlučné, velké a těžké, ještě 20 min po vzletu teplota na palubě -15°C (ještě že zde je kabina na vzlet zavřená, na rozdíl od úkonů na T6). Citlivá výškovka (srovnatelná se Z 50), křidélka s velmi velkou silou (nechápu v kombinaci s malou silou na výškovce), směrovka při cestovních rychlostech zbytečná, obrovský moment vrtule, nutno vyvažovat ve všech 3 osách. Krásný výhled, už méně krásná spotřeba... Po příletu zpět do Rockfordu při dohlednosti cca 1 km (jaký že je poměr rychlost/dohlednost???) sněžilo, Bonanza zůstala kvůli počasí někde ve Wisconsinu... Ještě že PIC v T28 byl zkušený inspektor/examinátor na T28.

Konečně máme kvalifikovaného instruktora na Texany i v ČR. Pod hlavičkou společnosti Gauntlet Warbirds úspěšně proběhlo v Rockfordu, IL přeškolení Richarda Santuse na instruktorské sedadlo North American AT6/SNJ 5. Přestože počasí bylo asi tak stejně příznivé, jako tou dobou v ČR, osnova se stihla na poslední chvíli odlétat a po posledním přistání Texan odroloval přímo do dílny Heritage Aero k rozebírce do kontejneru.